Každý kdo bydlí s rodiči by se měl zamyslet nad svým životem a nad tím, co od života vůbec chce. Nejen, že život s rodiči nedělá dobrotu, ale také pokud si chcete někoho najít, tak byste jí měli dovést někam jinam, než do dětského pokojíčku a vašich rodičů. Pokud se vám povede najít druhou polovičku i přesto, že bydlíte u rodičů, tak jste šťastlivec. V takovém případě se můžete domluvit s rodiči, že u nich ještě chvilku zůstanete a mezi tím začnete stavět dům na klíč. Rodiče to určitě ještě chvilku vydrží a budou rádi, že si postavíte něco svého a nezůstanete celý život u nich a na ocet.
Rodiče jsou ti nejmilejší lidé na světě a klidně s nimi můžete mít hezký vztah, ale jde o to, že si v duchu přejí, abyste někoho našli a společně odešli z domu. Není to jenom skrz to, abyste vypadli, ale skrz to, abyste poznali i něco jiného než je váš pokojíček. Musíte poznat život z jiné stránky a zažít i něco jiného. Volnost, vlastní pravidla, rozhodování, žádné omezování a další věci. I vy sami to oceníte hned po tom, co se přestěhujete. Nikdo za vámi nebude večer chodit, ať už jdete spát, že vstáváte do práce nebo že v sobotu musíte vstávat v 6 ráno, abyste šli pracovat na zahradu. Nic takové se dít nebude, prostě si to můžete udělat přesně podle sebe. Je to jen váš život a je to jen na vás, jak to uděláte. Právě proto by se měl každý odstěhovat a zažít tuto volnost.
Věřte, že život nepoznáte u vás doma v pokojíčku a nepoznáte ho ani v prvním patře rodinného domu s maminkou. Poznáte ho jen tehdy, když se odpoutáte od rodičů a půjdete svojí cestou. Uděláte velký krok, který ocení všichni, a to včetně vás. Zažijete něco, co jste doposud nepoznali a konečně si řeknete, že tento krok jste měli udělat už dávno a že je škoda, že jste s tím tak otálely. Protože čas, který jste promrhaly ve vašem pokojíčku jste mohli strávit mnohem lépe.
Každý kdo bydlí s rodiči by se měl zamyslet nad svým životem a nad tím, co od života vůbec chce. Nejen, že život s rodiči nedělá dobrotu, ale také pokud si chcete někoho najít, tak byste jí měli dovést někam jinam, než do dětského pokojíčku a vašich rodičů. Pokud se vám povede najít druhou polovičku i přesto, že bydlíte u rodičů, tak jste šťastlivec. V takovém případě se můžete domluvit s rodiči, že u nich ještě chvilku zůstanete a mezi tím začnete stavět dům na klíč. Rodiče to určitě ještě chvilku vydrží a budou rádi, že si postavíte něco svého a nezůstanete celý život u nich a na ocet.
Rodiče jsou ti nejmilejší lidé na světě a klidně s nimi můžete mít hezký vztah, ale jde o to, že si v duchu přejí, abyste někoho našli a společně odešli z domu. Není to jenom skrz to, abyste vypadli, ale skrz to, abyste poznali i něco jiného než je váš pokojíček. Musíte poznat život z jiné stránky a zažít i něco jiného. Volnost, vlastní pravidla, rozhodování, žádné omezování a další věci. I vy sami to oceníte hned po tom, co se přestěhujete. Nikdo za vámi nebude večer chodit, ať už jdete spát, že vstáváte do práce nebo že v sobotu musíte vstávat v 6 ráno, abyste šli pracovat na zahradu. Nic takové se dít nebude, prostě si to můžete udělat přesně podle sebe. Je to jen váš život a je to jen na vás, jak to uděláte. Právě proto by se měl každý odstěhovat a zažít tuto volnost.
Věřte, že život nepoznáte u vás doma v pokojíčku a nepoznáte ho ani v prvním patře rodinného domu s maminkou. Poznáte ho jen tehdy, když se odpoutáte od rodičů a půjdete svojí cestou. Uděláte velký krok, který ocení všichni, a to včetně vás. Zažijete něco, co jste doposud nepoznali a konečně si řeknete, že tento krok jste měli udělat už dávno a že je škoda, že jste s tím tak otálely. Protože čas, který jste promrhaly ve vašem pokojíčku jste mohli strávit mnohem lépe.
